Recenze: BPM – Horizonty

BPM horizontyChtěl jsem to udělat už v lednu, chtěl jsem to udělat už v únoru, březnu a dělám to až koncem dubna. Recenzi na BPM nosím v hlavě už poměrně dlouho, ale na jednu stranu, je možné takové album kvalitně popsat po pár posleších? Má smysl psát recenzi horkou jehlou? Ne a Ne. Horizonty jsem prvně slyšel okamžitě po vydání a první dojem z alba byl prostě vynikající. Básnici se rozhodně pohnuli z místa, Horizonty jsou hodně jiné než Slova, přesto se podle mě jedná o pohyb dobrým směrem.

Horizonty otvírá opravdu perfektní, velmi muzikální, pohodovka Chill, za kterou následují podobně pohodové Horizonty, též velmi povedené. Třetí v pořadí je Doba je jenom jedna, kde BPM asi nejednoho posluchače překvapily featem s Katem. Tady se trochu zastavím. Ačkoli track patří k tomu nejlepšímu, co album nabízí, nemohu se zbavit pocitu (ten jsem dostal hned u prvního poslechu), že jsem některý části už slyšel. Slovo „konkubína“ je snad v několika tracích (vezmu-li v potaz i starší album a obrat „studený světlo, vlhkej byt“ už jsem taky někde rozhodně slyšel. Pak nastupuje Kato. Nevím přesně, jak dlouho na textu Kato pracoval, ale jakési podivné nenavazující hluché místo na mě působí před slovy „my lidi jsme jak nádoby“, trochu mi tam chybí ten přechod. Nebo se v tom až moc vrtám?

Hlídky noci mi moc nesedí beatově (především na začátku a v refrénu), Kavárenský anonym má svoje kouzlo a opět patří k tomu lepšímu, co Horizonty nabízí. Asi nejslabším článkem je Cesta Florencie-Řím, která se až překvapivě brzo ohraje, podobně jako Vlci a Lvi. Neskutečně svěže pak působí Trhák, který album příjemně probudí. Příběhy z předměstí bodují textově a myšlenkama („mít velký dům a přitom si v něm život odpykat“) a nutí k přemýšlení. Heroica nese klasický Witchův beat a rytmus a patří k tomu hudebně lepšímu. Elegie opět nutí k zamýšlení a vyžadují poměrně soustředěnost na text (ostatně tím jsou BPM výjimeční).

„Máte rychlý kola, letíte proto krajinou, né to snad né, máte tolik možností chodíte za jinou, né to nejsme my, máte hodně svobody hledáte klíče od cely, né to snad né, máte povolení, lovíte anděly, né to nejsme my“ (BPM – Elegie)

BPM se od prvního alba rozhodně pohnuly, jsou značně víc hudební, přesto si ale udržely kvalitní texty a vlastní hlavu, což je dobře. K albu jsem měl sice pár negativních poznámek, přesto se dle mého soudu jedná o velmi kvalitní počin. Pochválit musím booklet, na kterém se opravdu nešetřilo, pokárat mírně kvalitu trika a zcela odmítnout název Horizonty, který měl patřit Jakosti. Kdo dřív přijde …  Album se každopádně velmi vydařilo a jen doufám, že kluci se udrží nohama na zemi.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *