Recenze: Rigor Mortiz – Až na věky

Rigor MortizUdělal jsem si chvíli času (no dobře, šel jsem na hodinu, která byla v jiný budově – 2 km vzdálené, takže čas se vlastně našel sám) a po chvilkovém otálení jsem se rozhodl zmínit napsat recenzi na jedno, pro spoustu lidí neznámé album: Rigor Mortiz. K napsání tohoto článku mě inspirovala e-mailová diskuze s jedním člověkem týkající se právě této desky. Album jsem se rozhodl opět poslechnout a i po těch mnoha a mnoha letech a mnoha a mnoha posleších je to prostě pecka. Původní album vyšlo v roce 97 opětovně pak v reedici „Rigor Mortiz – Až na věky“ vyšlo ještě v roce 2004. Toto album není jen tak o něčem, kdo víc co Rigor Mortiz v překladu znamená, už tuší, že se nebude jednat o tuctovku. A kdo jiný může stát za takovýmto albem než Deph aka Kato?

„Vy víte že nevíte co já vím a i když si to myslíte, já vám to nepovim, Rigor Mortiz, ňákej odpor chyba, jak můžou mi brát vodu když jsem topicí se ryba, lezu na břeh abych v moři žití nezdech …“ (Rigor Mortiz)

Rigor Mortiz je o smrti, umírání, bolesti, sebevraždě … Symbol konce života je na albu zmíněn opravdu mnohokrát a deska obsahuje ve svých 18. tracích i zajímavý příběh. Recenze na toto alba je setsakra složitá záležitost, je hrozně těžký popsat album jako takové, přirovnat k něčemu či jen tak jednoslovně ohodnotit. Pokud ho budete opravdu pozorně poslouchat, často vás odmění nabitím jakéhosi hlubšího dojmu z jeho poslechu, třeba když vám dojde, o co v textu vlastně jde . Uvědomíte si věci o životě ale i smrti, v případně že máte zrovna depku, album je právě pro vás. Sakra, začínám se do článku zamotávat, hold popsat toto album není zrovna snadné …

„V noci lezu z krypty a otvírám hroby dneska je tu jeden novej jeho máma brala drogy a hobby jeho táty bylo pít piva jak vody, jenom se blížily ty krvavý hody, synáček nikdy neznal coby byl dítě ulice, rodiče na něj srali, chtěl jenom pomstít se …“ (Hřbitovní Kvítí)

Rigor Mortiz podle mě není na každodenní poslech a už vůbec nepatří na koncertní pódia. Je to pro chvíle s žiletkou u ruky, pistolí u hlavy … Prostě Rigor Mortiz je zvláštní smrtící projekt, který nepochopíte, dokud neuslyšíte. Nesnažte se však tracky pochopit na první pokus, vychutnávejte, vnímejte, žijte. Když se ke mě Rigor Mortiz prvně dostal, po pár tracích jsem ho odložil. Asi po měsíci jsem se k němu vrátil a kvality alba vlastně doceňuji až teď. Proto neházejte album hned do žita, když vám zrovna jeho texty nesednou, je to o náladě, dojmu, momentálním pocitu. Až najdete pravou depresivní chvíli, nasaďte sluchátka a vnímejte smysl tohoto alba. Budete se divit.

„Když umřu, chci sakra do pekla jít, jsem jenom kus hovna neni težký to říct, hlavo já na to seru čekat až něco selže, každej den slyšim smrt klepat na moje dveře, už mě nebavěj všechny ty dobrý duše co chtěj jit do nebe smrt netuše, ale já vim že chcípnu peklo je moje mekka, já chci vraždit a hřešit a nechci klobouk smekat, tenhle svět neni pro mě jsem zoufalej v mí hlavě … „(Outro – Odpočívej v pokoji)

Názory na to proč Deph natočil zrovna takto zaměřené album se různí. Na obalu je mimo jiné náhrobní kámen s roky 1979-1997, tj. Dephovo narození až rok vydání alba. Dále se tam pak ještě nachází „Věnováno Tereze P.“ a taky „Natálce 1997-1997.“ O tomhle se spekulovalo už docela dost, proto se do toho radši nepouštím. Jinak kresba by měla být od Borise P.

PS: Tak schválně, kdo z vás ví, co znamená Rigor Mortiz? Nedávno to bylo i v AZ kvízu.


2 thoughts on “Recenze: Rigor Mortiz – Až na věky

  1. tommy
    Duben 30, 2012 v 19.27

    Rigor Mortiz (Mortis) – Posmrtná ztuhlost :))

  2. Květen 1, 2012 v 0.22

    Přesně! :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *