Česká RAPublika: vládnou tu Supercrooo a Orion?

česká rapublikaPrávě mi v pozadí končí „dokument“ Česká RAPublika a nemohu se ubránit takovému silně rozporuplnému pocitu. Nebylo to špatný, ale nebylo to ani nic zázračného. V podstatě celou českou scénu reprezentují tři jména, tj. Hugo Toxxx, James Cole a Orion. A to je podle mě sakra málo. Občas se mihne i někdo jiný (Andre, DJ Mike Trafic), ale sakra, furt je to málo. Tyto tři jména mi nevadí, ale že bych se na ty jejich pózy musel koukat hodinu a půl to ne. Jo já vím, je to nadsázka jak prase, ale i tak mě ta nadsázka přestala asi po 45 minutých bavit. Skvělý Pio Squad, Prago Union a mnoho dalších by si zasloužilo aspoň pár minut.

Co se týká obsahu dokumentu, tak ten má svoje dobrý i ty slabší stránky. Aktéři „dokumentu“ pálí v parku s romy jointa před kamerami a snaží se házet řeč o rapech, freestylovat (a to jim opravdu moc nejde), dále pak pendolínem dojedou až do Karviné, do romského ghetta, kde probíhá snaha mluvit o rapu, ale podle mě to končí jen prázdnými řečmi. A s kým se aktéři setkali dále? S profesorkou češtiny na VŠ, představiteli vážné hudby, s průvodkyní v chalupě Josefa Jungmanna a tak dále. Nemohu se však ubránit pocitu, že všechna setkání byla taková vynucená, divná. K profesorce češtiny i k Josefu Jungmannovi by mi seděli úplně jiní interpreti než tito tři. Nikdo z nich totiž podle mě nevyniká zázračnými texty, Supercroo sice občas použije zajímavá slova jako dřevokrysa, ale není to tak trochu málo?

Na České RAPublice mi hodně vadí jedna věc. Prezentuje českou scénu ve stylu: Česká scéna = Supercroo = žabokrysí rap = pózy a podobně. Tak to ale podle mě vůbec není. V dokumentu se v podstatě o české scéně nedozvíte nic, leda tak o Supercroo. Tento dokument prostě absolutně nezachycuje českou RAPubliku, zachycuje pouze a jen Supercroo a trochu Oriona. Muziku netvoří špatnou, ale rozhodně tu nejsou jediní a ani jejich styl rapování není jediným. O českou hip hopovou scénu se zajímám už dlouhou dobu a rozhodně není taková, jakou jí prezentují aktéři dokumentu. Na dokument jsem se těšil, mám z něj ale rozporuplné až špatné pocity. A abych nezapoměl, v závěru se těšte na Hanu Hegerovou, která se Supercrooo natočila jeden track a vystihla to docela trefně „to nemá hlavu ani patu.“

Resumé: Česká RAPublika by si prostě zasloužila víc, víc kapel, víc raperů. Pak by snad dokázala českou scénu zachytit, takle rozhodně NE!

Recenze: Orion a James Cole – Orikoule (2008)

OrikouleTak po delší době se opět podívám na nějaké to hudební album. V poslední době jsem spíše zažíval období sucha, po zklamání od Headdyho jsem už jen málo věřil, že mě něco zaujme. Spíš jsem se už tak nějak viděl, že s přibývajícím věkem mě hip-hop přestává bavit. Ale omyl, Orion a James Cole mě se svým albem Orikoule přesvědčili o tom, že přeci jen hop-hop je můj styl a povětšinou mě baví. Album Orikoule vyšlo vloni začátkem prosince a ohlasy na internetu na něj byli více než dobré. Byl by pro mě hřích tohle album nezkusit.

Orikoule nabízí celkem 14 tracků + jeden remix. Krom Oriona (PSH) a Jamese Cola (Supercrooo) se na albu objeví i Hugo Toxxx, Wladimir 518, Čistychov, DJ Wich a další. Samotná jména už slibují slušné album, ale i tak to jde vždy zkazit. Orion a James Cole však předvedli, že umí a že Orikoule za poslech stojí. Pro mě po dlouhé době (konečně) další zábavné album, kde se najdou tracky, které nestačí slyšet jen jednou. Texty sice někdy pokulhávají, někdy jsou však zase vyloženě nadprůměr. Často se týkají sexu a podobně, ale na rozdíl od Headdyho jsou trefné a dobře podané. Sprostý text mi nevadí v případě, že nestaví jen na tom, že je sprostý. Pokud tomu je naopak, je to o ničem. Na Orikouli je sice text většinou sprostý, ale tracky nestojí jen na tom a vše je tedy tak nějak v souladu.

„Je to švíhák lázeňský, není na chlapy je na ženský, ve vzduchu je cítit nevěra, všichni vědí, že se to nemá a nedělá“ (Švihák lázeňský)

K albu jsem přistupoval trochu s odstupem, ani jsem nepočítal s tím, že by mě mohlo zaujmout. Orionovo PSH jsem sice chvíli poslouchal, ale nikdy mě moc nebralo. Z jeho tvorby mě zaujalo asi nejvíc album Teritorium 2, kde například track Zápas je hodně luxusní. Mimoto, track Zápas je feat. právě s Jamesem Colem. Jinak Jamesovo Supecrooo jsem taky nikdy moc neposlouchal, až na pár tracků mi to nic neříkalo (Superstar, Kariéra, Benchpress). S Orionem to ale Jamesovi vyloženě funguje a Orikoule je toho zatraceně dobrým důkazem. Kdo neslyšel, nepochopí.

„Lítaj tu humři do huby, ryby sami ze sebe dělaj filé, samí krásní lidé, ve správnou chvíli držej huby, politici jezděj MHD, z mostů nikdo neskáče, všichni milují svou ženu a někdo má i dvě“ (Země vzdálená)

Samozřejmě jsou i tracky co mě moc nebaví, ale těch je jen pár, většina je pro mě neprůměrná a pecky jako Švihák lázeňský, Země vzdálená, Lůzr a Afterparty jsou prostě něco, co jsem hledal a dlouho nemohl na české scéně najít. A konečně našel. Orikoule je prostě dobrý album, který rozhodě za poslech stojí. I když jsem k němu přistupoval s odporem, můžete třikrát hádat, co mi hraje za zády při psaní této recenze. Ještě poslední poznámka: byl jsem mile překvapen, že na albu už neslyším věty typu „my jsme nejlepší“ ale spíš opak „seš lůzr jak my“, což je pro mě na CZ scéně novinka.